Autor

Stanislav Fiala ve své tvorbě ve velké míře pracuje s přírodními materiály, zejména se dřevem, kamenem a také betonem, který často nechává obnažený. Zároveň využívá průřezů ve snaze o pomyslné odkrytí tajemství. Vznikají tak průhledy do různých míst, do přírody či do sklepů. Skrze průřezy pracuje s denním světlem a snaží se vytrhnout návštěvníka z letargie a nasměrovat jej k objevení odkryté krásy. Do svých projektů vnáší přírodu i na místa, kde by ji člověk na první pohled neočekával.

Fiala bývá také často oceňován pro svoji schopnost improvizace, ochotu bavit se s řemeslníky a nalézat kompromisy a nová, neznámá a nečekaná řešení. Rád si hraje s pocity a projekty vnímá jako velká dobrodružství s nejistým koncem, na kterou zúčastnění i s odstupem času rádi vzpomínají.

Fiala (1962) vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a absolvoval postgraduální studium na Škole architektury AVU v Praze. V letech 1986–1999 spolupracoval s Martinem Rajnišem, Tomášem Prouzou a Jaroslavem Zimou v architektonické kanceláři D. A. Studio, kde se v roce 1999 stal partnerem. Studio změnilo v roce 1999, po odchodu Martina Rajniše, svůj název na D3A.

Mezi jeho nejznámější realizace patří kancelářská budova MUZO v Praze Strašnicích, která se stala Stavbou roku 2000, byla vybrána do finále evropské soutěže Mies van der Rohe Award (2001) a byla publikována v Atlasu současné světové architektury (2005, Phaidon Atlas of Contemporary World Architecture). Dále pak pražská továrna a vzorkovna firmy Sipral, jíž udělil primátor Prahy titul Stavba desetiletí 1990 až 2000, pražská továrna Fastherm, areál Podzimek a synové v Třešti, sídlo firmy a showroom interiéru v Luhačovicích či rodinný dům ve Zdiměřicích, který mezinárodní porota ocenila cenou Grand Prix architektů 2009.

Roku 2009 odešel Stanislav Fiala ze studia D3A a navázal spolupráci s investorem Petrem Němcem, kterou vnímal jako novou misi a tolik potřebnou novou příležitost. Společně založili ateliér, který nese název Fiala + Němec. Zde Stanislav Fiala pracuje architektonicky sám a vznikají tu často oceňovaná architektonická díla. K jeho nejvýznamnějším realizacím z posledních let patří Palác Špork poblíž náměstí Republiky v Praze, Palác DRN na pražské Národní třídě či bytový dům Residence Puškinova v srbském Bělehradě. Není proto divu, že Petr Fiala získal v roce 2019 cenu Architekt roku.